Otčenáš dneška

Ranní úvaha

Z chování některých lidí lásku nepoznáš – ač pravidelně recitují:

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
dost vysoko, abys nám tady do toho našeho podnikání nemohl moc mluvit…
posvěť se jméno Tvé,
my už jsme si posvětili věci své…
buď vůle Tvá, jako v nebi tak i na zemi,
v nebi si zůstaň, my tady dole jsme si už obsadili prostor – tak nám do toho nezasahuj a hleď si svého království nahoře…
chléb náš vezdejší dej nám dnes
co s chlebem, prosím Tě, máme náročnější chutě a požadavky, chléb je směšný, nech si ho!
a odpusť nám naše viny,
nikoho jsem nezabil, tak dej pokoj!
jakož i my odpouštíme našim viníkům
všímej si raději toho Nováka odvedle…
a neuveď nás v pokušení,
nepřeháněj, znám svou míru a mám to všechno pod kontrolou…
ale zbav nás od zlého.
to Tvý peklo je pro malý děti a co je vůbec zlo? Když nemám, co potřebuju a na co mám právo…
Amen.
Tak konec spojení, šéfe. Zapnu si počítač nebo bednu. Tam je alespoň zábava a ne to Tvoje unylý Desatero!

A vypnuli proud a nastala TMA…